Vzduchotechnika hraje důležitou roli v zajištění komfortu bydlení například v panelových domech. Bývá tu součástí stoupaček, kam proudí z jednotlivých bytů výpary z kuchyně, z koupelen nebo z toalet, a díky tomu se bytem nešíří různé nepříjemné a hlavně nežádoucí pachy. Se vzduchotechnikou se zde počítalo již při výstavbě panelových domů za socialismu a byla to jedna z podstatných výhod společného bydlení, která alespoň zčásti vyvažovala problémy, které tu lidé zažívali v souvislosti s velkou koncentrací obyvatel na relativně malé ploše.

Jakmile nainstalujete vzduchotechniku do bytového domu a uvedete ji do provozu, může se zdát, že tu bude pracovat věčně bez zásahu lidské ruky, ostatně je to stejně jen plechové potrubí, a jediným mechanismem, který se tu může porouchat, jsou ventilátory, a ty není tak těžké vyměnit za nové. A právě toto vědomí může svádět k tomu, ponechat vzduchotechniku mnoho let bez povšimnutí. Tato klamná iluze bezpečného provozu vzduchotechniky však může vést i k tragickým důsledkům. Co tím máme na mysli?

Problém je v tom, že vzduchovou hmotu mnoho lidí považuje za zcela čistou (pokud si odmyslíme extrémní vlivy, jako je například kouř z komína nebo automobilové zplodiny), a to je ale osudová chyba. Kdybychom nahlédli na obyčejný vzduch pod mikroskopem, zahlédli bychom v něm chuchvalce prachu, těkavé látky a také tuk – mastnotu. Ta se do vzduchu uvolňuje zejména při vaření, a pokud se drobné kapénky mastnoty smísí s prachem, usednou na okolní předměty a vytvoří velmi lepkavý povrch. Vzduchotechnika je pro tyto účely ideální prostředí, protože se tu setkáváte jak s bytovým prachem, tak i s mastnotou uvolněnou od sporáku směrem do digestoře, tím pádem se tu může poměrně rychle začít tvořit souvislý mastný prachový povlak, a ten je dokonalou hořlavinou, a při vyšších koncentracích i výbušninou.

Právě proto má velký význam v bytových domech (i kdekoli jinde) provádět čištění rozvodů vzduchotechniky, které zabraňuje vzniku nebezpečného požáru.