Někteří z vás, zejména strojaři, si možná vybaví učivo ze středních škol, kdy byli žáci a studenti podrobováni zkoušení z tvrdosti nerostů. Ta se měří dle stupnice od jedné do devíti, přičemž devítka je nejvyšší hodnotou tvrdosti. Dosahuje jí pouze diamant a korund. Uvádí se, že diamant je nejtvrdší nerost na světě, jde o uhlík v krychlové mřížce, který vlivem obrovského tlaku ve velkých zemských hloubkách musel natěsnat atomy v mřížce z původního šesterečného tvaru do krychlového.

V podobném duchu se odvíjí i příběh korundu, jedná se o oxid hlinitý, jehož krystalická struktura je natolik pevná, že odolává i těm nejtvrdším kovům. Z tohoto důvodu se také využívá pro obrábění a je velmi oblíbeným zdrojem – médiem pro tzv. pískování. Pískování je proces, kdy se pod velkým tlakem vhání z trysky abrazivní materiál, a ten odstraňuje z povrchu obrobku nežádoucí látky. Většinou jde o korozi a zbytky barev, různé chemikálie, mastnotu a šmír, zeminu, prach apod. Podle druhu abrazivního materiálu se také mění samotný proces – struktura pískování na operace prvotní, které odstraní většinu hrubých nečistot, a na operace finální pro dosažení povrchu jemného a hladkého.

Zvláštní postavení zastává právě korund. Jelikož se jedná o relativně levný zdroj velmi tvrdého materiálu (rozhodně mnohem levnější, než kdybyste pískovali kov diamanty), máte možnost jeho prostřednictvím zajistit odstranění i těch nejodolnějších nečistot. Abrazivo korund lze využít v metalurgii kovů, ve strojírenství, v údržbě, ale i pro účely kutilství a u milovníků starožitností, automobilových veteránů, technických staveb či strojů atd.

Jestliže tedy využijete korund jako abrazivo, může se vám pak hodit i materiál mnohem křehčí, využitelný pro finální začišťovací práce, jako je například balotina – velmi drobné skleněné kuličky, s nimiž docílíte velmi hladkého a čistého povrchu.