Strojírenství je obor, kterému se věnují opravdoví nadšenci. Musí vás to bavit, musíte mít technické myšlení a schopnost chápat mnoho pojmů, leckdy i abstraktních. Strojařina patří k nejobtížnějším činnostem a také promlouvá do všech aspektů lidského života, v současné době se bez ní neobejde prakticky nikdo, kdo nechce žít v pralese primitivním způsobem života (i když ten pralesní život nemusí být sám o sobě špatný).

Součástí strojařiny je i měření, měřidla a měřicí přístroje. Tento obor se dokonce vyučuje na středních průmyslových školách jako předmět „Kontrola a měření“, kde jsou studenti seznamováni nejen s posuvným měřítkem a mikrometrem, což jsou základní měřicí nástroje pro strojírenskou výrobu či údržbu, ale i s měřidly specifickými. Chce-li strojař uspět ve výrobní sféře, musí se zabývat i některými vysloveně náročnými úkoly při zpracování neobvyklých tvarů různých součástek, kam patří i kuželové tvary. Zhotovit výrobek válcový je velmi snadné například na soustruhu, a s tím se také seznamují studenti již v prvních ročnících, protože soustružení patří k základním dovednostem v tomto oboru, ale zhotovit velmi přesný kužel a také kuželový otvor již vyžaduje určité mistrovství.

Mistrovství také vyžaduje přesné měření kuželových částí obrobků, a pro tyto účely se využívají i speciální měřidla známá pod názvem sinusové pravítko i-nastroje.cz. Pouze s těmito měřidly lze docílit co nejpřesnější výroby s minimálními odchylkami v povolené toleranci, a někdy jsou zákaznické požadavky natolik náročné, že se tu počítá pak každá setina až tisícina milimetru.

Strojírenství zkrátka není zednická činnost, kde kladete cihlu k cihle, a tolerance půl centimetru je stále v povoleném rozmezí, strojaři pracují s mnohem nižšími úchylkami a milimetr je pro ně již poměrně velká vzdálenost a nepřesnost.