Mobilní telefon dnes vlastní každý z nás. Valná většina pak má ten chytrý, který je v podstatě kapesním počítačem. Lze se s ním připojit na internet, natáčet na něj videa, fotit, a mnoho dalších věcí. Jednou z jeho nejpodstatnějších součástí jsou pak bezesporu aplikace. Zde se jedná o programy, které umožní telefonu provádět nejrůznější funkce, a které používá, aniž si to uvědomujeme, každý z nás. Samozřejmě se nejedná o nic nového. První aplikaci měly již staré telefony, a to v podobě kalkulačky. Velmi brzy se však jejich počet rozrostl, a to zvláště poté, co se mobil dokázal připojit na internet. Když byla navíc zvýšena i jeho paměť, pak se jejich obsah značně zvýšil. Je však otázkou, zda k dobrému či ke zlému.

V první řadě se musíme ptát, k čemu valná většina aplikací, které používáme, slouží. Jistě, některé, jako výše zmíněná kalkulačka, ale třeba také budík či poznámky nebo kalendář mají svou nezpochybnitelnou užitečnost. Nahrazují další přístroje, které bychom jinak museli mít sebou, a dovolují, aby náš mobil byl skutečně multifunkční. Ale co ty ostatní?

Například si můžeme vzít ty, které využíváme na pouštění hudby. Ta se zdá poměrně nevinná, avšak všichni víme, že používá internet. Sbírá tak data o tom, jakou muziku posloucháme nejčastěji, ať už se jedná o interprety či jednotlivé písně. Tato data, shromážděná bez nadsázky od milionů uživatelů po celém světě, pak říkají magnátům hudebního průmyslu, co chtějí lidé slyšet a jaký typ hudby by měli podporovat. Data však sbírají i aplikace jednotlivých supermarketů či jiných obchodů. Jistě, jsou dnes v podstatě nezbytné k získání slevy. Za to však dostávají údaje o tom, které zboží se prodává nejčastěji, a jaká skupina zákazníků si jej kupuje nejvíce. Tato data se pak prodají firmám, kterým umožňují lépe cílit reklamu a tak nás v podstatě nutit, abychom si jejich produktů kupovali stále více. Je to ale něco, co skutečně chceme?